Příběhy nezkušeného obchodníka
Čím jiným se posouvat vpřed, než zkušenostmi jiných a případně našimi vlastními neúspěchy. Zkušenost je to, co nám přináší uvědomění, uvědomění toho, co jsme udělali dobře a co naopak špatně. A proto pojďme se společně podívat na jeden krátký příběh a poučit se s chyb druhých.
Vlastně vám tak trochu neříkám pravdu. Dnes už patřím mezi ostřílené obchodníky, ale velmi dobře si pamatuji na doby, kdy tomu tak nebylo. A dokonce i tehdy, když jsem měl jako obchodník leccos za sebou, dopouštěl jsem se řady chyb. Rád bych se s vámi o některé své neúspěchy podělil. Proč zrovna o neúspěchy? Staly se pro mne milníky, které mne posunuly dopředu a občas se k nim v myšlenkách vracím.
Například jednou?
Čekala mne schůzka s manažerem významné výrobní firmy v jednom okresním městě. Protože jsem ho znal, připravil jsem se jen velmi zběžně. Vždy jsme vše domluvili přímo na jednání.
Hned při vstupu do firmy mne však čekalo překvapení, když mi asistentka manažera oznámila, že budu jednat se zástupkyní manažera, která je ve firmě nová. Poprosila mne, abych chvíli počkal v zasedačce, ve které byl obrovský oválný stůl. Přemýšlel jsem, jak si společně sedneme, protože u velkého kulatého stolu je to složité. Naproti sobě to nešlo, protože bychom byli 10 m od sebe. Vedle sebe taky ne, to bychom v tom velkém prostoru působili jak milostný pár. Meditoval jsem nad tím asi 20 minut, protože paní manažerka se zdržela víc, než mi bylo řečeno. Narůstala ve mně nervozita, protože jsem si uvědomoval nedostatečnou přípravu i to, že se zkracuje vymezený čas na schůzku.
Po nějaké době se razantně otevřely dveře a dovnitř vkročila tmavovlasá dáma středního věku s přísným pohledem. Stroze mne pozdravila, rychle se představila a ukázala na místo, kam si mám sednout. Žádné složité rozhodování, jak jsem to řešil já. A možná právě proto jsem v té chvíli udělal velkou chybu. Pod tíhou času, čekání a nervozity jsem se domníval, že si okamžitě sedne. A tak jsem se posadil vzápětí hned, jak mi pokynula. Špatně! Ve chvíli, kdy jsem usedl do křesla, jsem vzhlédl. Ještě stála a dívala se na mne. Oběma nám bylo jasné, že jsem porušil základní etické pravidlo. Nemělo smysl o tom diskutovat a ani to nešlo změnit. Doufal jsem, že se mi to podaří v průběhu rozhovoru napravit. Trval celkem asi 40 minut. A nedařilo se mi vůbec nic. Snažil jsem se být milý a nemluvit příliš. Ač jsem střídal otázku za otázkou, mnoho jsem se nedozvěděl. Nezjistil jsem podrobnější potřeby firmy, jaké mají dodavatele nebo něco více o současné situaci společnosti. Všechny informace byly povšechné a povrchní. Neměl jsem se čeho chytit a veškeré moje návrhy měly jen obecný charakter. Vlažně jsme se rozloučili a následná schůzka proběhla až v dalším roce.
Dodnes si kladu otázku, jestli nevalný výsledek obchodní schůzky byl způsoben mou chybou nebo se to prostě takto občas stane. Co si myslíte vy? Záleží skutečně tolik na prvním dojmu? Uvítám diskuzi pod článkem.
A než se spolu pro dnešek rozloučíme, dovolil bych si Vás pozvat do naší SMART akademie, kde jsme pro Vás připravili on-line kurz Umění argumentace. K tomu, abyste byli schopni kohokoliv o čemkoliv přesvědčit, potřebuje mít dobré argumenty. Jak ale své argumenty přednést, abyste přesvědčili? To Vás naučíme v našem on-line kurzu zdarma. Přihlaste se ještě dnes a zlepšete svou schopnost argumentace s námi.
https://www.gradua.cz/smart-akademie/obchodnikem-v-10-krocich