Rozvojový model 70:20:10
Co je metoda 70 : 20 : 10? Definice říká, že se jedná o poměr v efektivitě učení mezi formálními a méně formálními formami vzdělávání. Vy pak jasně víte, jak dosáhnout nejlepších výsledků v rámci vzdělávání a osobního rozvoje.
"Pokud jediný nástroj, který znáš je kladivo, potom každý problém z tvého pohledu vypadá jako hřebík."
Na nedávné konferenci vzdělávacích technologií v Londýně se obecenstvo rozdělilo do dvou proti sobě stojících táborů. V prvním z nich byli příznivců vzdělávacího a rozvojového modelu 70:20:10, kteří se domnívají, že je tento model aplikovatelný na jakoukoli oblast vzdělávání a v druhém táboře se seskupili ti, kteří odhalili podstatu tohoto modelu a tedy i jeho účelnost.
Ačkoli tvrzení něčeho naprosto odlišného od všeobecně uznávané teze poutá pozornost, my sledujeme zejména žádoucí faktor, tj. nutnost udržet určitou míru flexibility pro uspokojení potřeb všech účastníků nejefektivnější možnou formou. Lidé se učí různými způsoby: konvenčně (formálně), od svého okolí a ze zažité zkušenosti. Nicméně, používání modelu 70:20:10 pro VŠECHNY vzdělávací a rozvojové cíle, může být chybné.
Tento článek se opírá, kromě našich zkušeností z praxe o průzkum mezi dvěma sty úspěšnými vedoucími pracovníky, kteří vycházeli ze svých životních zkušeností a sdělili statistikům svůj názor na způsob, jakým se oni a jejich přímí podřízení naučili to, co v současné chvíli umí.
Zde Vám předkládáme Pět momentů potřeby od Konráda Gottfredsona a Boba Moshera:
Prostřednictvím tohoto přístupu lze snadno pochopit, že vzdělávací strategie musí být odlišná pro každý z pěti momentů její potřeby.
Vezměme si například nově přijatého zaměstnance. Procentuální část formální výuky by v jeho případě měla být podstatně větší, než u zaměstnance, který danou pracovní pozici vykonává léta a své profesní znalosti už jen prohlubuje.
Pokud bychom porovnali množství potřeby formální výuky v bodě 1 například s bodem 3 nebo 5, tak je patrné, že se budou diametrálně lišit, protože ve chvíli, kdy se chcete naučit aplikovat získané vědomosti do praxe, potřebujete častěji jen radu zkušenějšího kolegy v ten správný okamžik, než celé formální školení.
V bodech 3 a 5 se tedy vzdělávací potřeba opravdu přibližuje modelu 70:20:10, ale v ostatních bodech se poměry značně mění. Z našich letitých zkušeností v oblasti vzdělávání tedy plyne tato rada: Vždy se zamyslete v jaké konkrétní situaci se vy, nebo váš podřízený nachází, pokuste se určit danou potřebu a dle ní zvolit typ tréninku.
Neaplikujte stejné řešení pro všechny!
Čerpáno z: http://www.cegos.co.uk/insights/70-20-10/ dne 10. 3. 2016