Já od lidí - Jak motivovat zaměstnance k učení
"Paní učitelko, k čemu nám tohle v životě bude?" Zeptá se někdy naše Klára ve škole. Když není spokojená s odpovědí, je vymalováno. V tu chvíli jí ten předmět přestane bavit. Dospělí to mají stejně, nevěříte? Je tomu tak. Povím Vám krátký příběh.
Každé ráno cestou do práce potkávám pana Františka. Zastavím, on vyjde ven a tlačítkem mi otevře závoru. Když se kutálí zpátky do budky, pravidelně mu z kapsy vypadne dálkový ovladač. Tušíte správně, ta závora se jím dá otevřít zevnitř. Franta ale chodí ven každej den, už dvacet let. Tohle umí, tady má jistotu a něco nového, děvenko, se prostě učit nebude. Kdy přišel ten zlom, kdy už tenhle milý chlapík přestal vstřebávat změny? Rozhodla jsem se tomu přijít na kloub. Mým lidem se tohle přece nestane, to nemůžu dopustit.
Nevím proč, ale školení a firemní vzdělávání má u nás často negativní nádech. Jedeš na školení, ha ha. Jedna polovina firmy má iluzi, že seminář o BOZP strávím na lehátku, druhá polovina je ráda, že tam nemusí. Hodiny ve školící místnosti si totiž prohlédli při desítkách nudných kurzů dokonale a jak by řekli Cimrmani "zeď je hezká, ale omrzí".
Jako vždycky jsem se rozhodla jít na věc po svém. Udělala jsem mezi lidmi malou anketu. No, spíš jsem vyzvídala ve frontě na obědy. Zkoušela jsem z nich dostat, co by se chtěli dovědět, jaké školení by se jim konkrétně hodilo.
Kromě vtipů se mi dostalo i zajímavé odpovědi. Věděli jste třeba, že děvčata z nákupu zajímá kurz Outlooku? Jsou to starší dámy a pořádně s ním neumí. Jasně a své manažerky se bojí zeptat. Mají přece pár let do důchodu a přiznat neschopnost jim za tu tunu sarkasmu nestojí.
V tu chvíli mi to došlo. Celé firemní vzdělávání není o tom stát se chodící učebnicí. Je o tom vytvořit kulturu nekončícího přirozeného učení. Když nevím, zeptám se. Samozřejmě mi někdo musí odpovědět. No a když chci vědět víc, jdu na školení. On by Franta z vrátnice totiž možná i ten ovladač používal, jen neví jak. To, že neví mu už nevadí, to je ta největší chyba.
Některým kurzům se samozřejmě člověk nevyhne. Naučit se zásady EET je peklo i pro sebemotivovanější tým. Když je v lidech alespoň kousek touhy po poznání, když jim alespoň trochu vadí, že nevědí, zvládnou to lépe.
A co s časem? Ano, v den školení se tolik práce nestihne. Lidem to ale vadí míň, když školení vychází z jejich potřeby. Když vědí, proč do té Prahy na vysokou školu jedou, neskončí jejich zápisky druhý den v koši. Vynucené školení stejně k ničemu není.
Mimochodem, věděli jste, že školení jde dělat i v rámci firmy? Zkuste si nadávat na práci technologů, když přesně víte, co dělají, hned je to těžší. Naši obchodní zástupci chodí jednou za měsíc na konstrukci, obchodníci zase projdou výrobu.
Nemáme na zdech tolik diplomů. Minule si jeden z obchodníků přivřel na svařovně prst do vrat. Otevřeli jsme ale dialog a vyčistili vzduch. Na to jsem hrdá.
Adaptace, Adaptace II, Generace XYZ - seznamte se, Generace ALFA - testováné na vlastních dětech.